Blog věnovaný všem těm, kdo hledají skutečnou vnitřní harmonii
a znovunavázání láskyplné relace s Nejvyšším Pánem

DEFINICE BHAKTI

Nejvyšší bhakti, Uttama-Bhakti, je definována jako nepřetržitá služba nebo emoce, jež jsou zaměřené na Krišnu, formy Jeho expanzí i vše co s Ním souvisí. Jde o příznivý postoj vůči Krišnovi. Ten by měl být prost všech tužeb, kromě touhy Ho potěšit, a nezablokován neosobní jnanou, materialistickými rituály karmy nebo jinými nepříznivými činy.
(Sri Bhakti Rasamrita Sindhu)


Oddanost, důvěra a služba Nejvyššímu Pánovi

11. května 2010 v 3:44 | Bilvamangala dás |  Články
Tak jako dítě, které má naprostou důvěru v to, že se jeho matka o něj postará tj. nakrmí jej, obleče, ochrání před nebezpečím, by podobně měl mít věřící bezmeznou a totální důvěru v Boží láskyplnou ochranu.
Je-li někdo skutečně oddaný Bohu, tedy né jenom slovy a teoreticky ale skutečně praktikuje tuto oddanost denně ve svém životě, pak se velmi rychle přesvědčí o této milosrdné a láskyplné ochraně Nejvyššího Pána. Nejvyšší Pán nás o tom informuje v mnoha spisech a během tisíciletí byla tato pravda lidstvu Pánem sdělena na různých místech, různým společnostem, v různých dobách, za odlišných okolností a kde toho bylo zapotřebí.

o
Být upřímným oddaným Pána znamená vzdát se svého falešného já, být, pokorný, skromný, jednoduchý, považovat se za nejnižšího, nekritizovat druhé a vzdávat úctu a respekt všem bez rozdílu na to zdali v Boha věří či ne.

Ten kdo tvrdí anebo si myslí, že ctí Pána a přitom zachází s ostatními živými bytostmi násilně, krutě a bezohledně je pokrytec který musí ještě vykonat dlouhou cestu, než ochutná sladký plod lásky k Bohu. Věří-li opravdu v Boha Nejvyššího, pak by měl mít nesmírnou úctu ke všemu co Bůh stvořil, a vidět ve všem Jeho přítomnost. Miluje-li skutečně pravdu a Boha pak nemůže žít v nevědomosti a dopouštět se všech těch nízkých a zavrženíhodných skutků, jakými jsou zabíjení jiných tvorů, jejich pojídání, být otrokem svých tělesných smyslů, poddávat se světské poživačnosti, lhát, dopouštět se krádeže, mít v sobě vlastnosti jakými jsou závist, zloba, nenávist, krutost, nepřejícnost, nesnášenlivost a celá škála dalších nectností. Mysl a srdce oddaného člověka které jsou nasměrovány k Bohu, touží jen po dobru, kráse, blaženosti, pravdě, harmonii, lásce, naplnění a službě.

Skutečný věřící uctívá Boha a je Mu vděčný za Jeho štědrost i ochranu. Poddává se Bohu a slouží Mu s velkou pokorou. Myslí na Něho neustále a vidí Ho jako jediného Boha, Nejvyššího a Věčného, Milosrdného a Laskavého, Stvořitele a Živitele. Uvědomuje si, že On je Nejvyšší Božská Osoba, Nekonečný, Všemohoucí, Vševědoucí, Nesmrtelný, Všudypřítomný,
Transcendentní atd. Nejvyšší Pán po nás nepožaduje abychom byli bezcitnými fanatiky, naopak měli bychom být osobami s velmi jemným chováním, ohleduplnými a s přirozenou, spontání touhou pomáhat druhým na jejich cestě k duchovnímu pokroku a k Němu.

To, že jsme nedokonalí je každému jasné a pouze arogantní lidé s obrovským egem (falešné já) a kteří dlí v absolutní nevědomosti si myslí, že vše ovládají, kontrolují a užívají podle své vůle (zvůle). Považují se za střed světa a myslí si, že se všechno točí kolem nich. Inteligentní člověk však ví, že jsme omezení ve svém počínání, plni chyb, nedostatků a nedokonalostí a že středem všeho je Bůh, neboli Nejvyšší Pán.

Člověk má v tomto hmotném světě pouze dvě možnosti. Volba pro anebo proti. Můžeme žít s Bohem anebo (duchovně živořit) bez Něho, s iluzí, že vše je v pořádku avšak mezitím trpíme všemi reakcemi které přináší naše karma. Je to otázka realizace. Kdo jednou realizoval, že Nejvyšší Pán je za vším a že bez Jeho vůle se ani stéblo trávy nepohne, ten došel do bodu kdy chápe, že je na Něm totálně závislý a oddá se Jeho milosti a vůli. Čím více se Mu odevzdá, tím více milosti obdrží a tato milost je nekonečná a blahodárná pro duši. Oddaný ví, že vše pochází od Nejvyššího Pána a On je také jediným vlastníkem všeho stvořeného i nestvořeného jak v tomto hmotném světě tak i v duchovním. Proto se takový oddaný nepovažuje za majitele nebo vlastníka čehokoliv a s láskou vše obětuje a odevzdává Bohu včetně sebe sama. Vše vyúsťuje v ryzím poznání, že jeho bytí je založeno na tom, aby odevzdaně a neustále sloužil Nejvyššímu Pánovi celým srdcem, s láskou a trpělivostí. Během takovéto dokonalé oddané služby se jeho falešné ego zcela rozplyne a oddaný nabyde vědomí Boha v kterém nepřetržitě setrvává 24 hodin, den za dnem, rok za rokem až posléze, po opuštění tohoto hmotného těla odchází, je-li to vůle Boží, k Nejvyššímu Pánovi. Tento proces se nazývá Bhakti-yoga neboli cesta Lásky k Bohu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama