Blog věnovaný všem těm, kdo hledají skutečnou vnitřní harmonii
a znovunavázání láskyplné relace s Nejvyšším Pánem

DEFINICE BHAKTI

Nejvyšší bhakti, Uttama-Bhakti, je definována jako nepřetržitá služba nebo emoce, jež jsou zaměřené na Krišnu, formy Jeho expanzí i vše co s Ním souvisí. Jde o příznivý postoj vůči Krišnovi. Ten by měl být prost všech tužeb, kromě touhy Ho potěšit, a nezablokován neosobní jnanou, materialistickými rituály karmy nebo jinými nepříznivými činy.
(Sri Bhakti Rasamrita Sindhu)


Skvost pokory

10. května 2010 v 23:51 | Bilvamangala dás |  Články

n

Jednou z mnoha kvalit bona fide Vaišnavy je pokora. Pravá pokora je zcela nezbytná na cestě duchovního rozvoje. Je vysoce ceněná, protože je měřítkem toho, kde se služebník Nejvyššího Pána na této cestě nachází. Je také důkazem, že oddaný se již víceméně zprostil svého falešného ega a je ochoten vzdávat úctu a respekt všem. Považuje sám sebe za nejnižšího tak, jak je to popsáno v Šrí Šikšástakam od Šrí Krišny Čaitanji. Uvědomuje si, že je nedokonalý, slabý a plně závislý na Nejvyšším Pánovi Šrí Krišnovi. Nemá zájem o jakoukoliv formu osobní sebechvály a raději se plně zaměřuje na nesobeckou a úplnou službu svému Pánu v ryzí, čisté oddanosti. Hloubka jeho lásky k Němu jenom zvyšuje jeho pokoru a touhu Mu nepřetržitě sloužit. Symptomy tohoto oddaného jsou, že je šťastný, vděčný, spokojený, vnímá vše ve vztahu s Nejvyšším a uctívá Ho v bezmezné oddanosti.

Bez pokory nelze učinit žádný seriózní pokrok v naší sádhaně, a proto se na ni klade tak velký důraz. Pokud nemáme pokoru, pak je všechno naše úsilí zbytečné. Kdo opravdu vážně usiluje o duchovní růst, pak nemá jinou volbu než se stát pokorným a tuto pokoru neustále prohlubovat. Skutečná pokora nás jen posiluje na cestě lásky (bhakti) a postupně si uvědomujeme, jakým je drahokamem. Nic nás již nemůže vrátit do dob, kdy jsme byli pyšní, sobečtí a bezohlední vůči druhým. Pokorný člověk je si vědom své slabosti i chyb, a právě proto nikoho neodsuzuje a je nadmíru skromný. Ví, jak blahodárné jsou skutečné duchovní poklady - čistota, láska, oddanost, odevzdání a služba. Proto se je snaží uvést do svého života a neustále je praktikovat. Tyto jsou tím pravým vnitřním duchovním bohatstvím.
Dalším rysem pokorného oddaného je, že díky svému postoji dokáže druhého pozitivně ocenit. Nezaměřuje se na jeho negativní stránky, neboť je si vědom své pozice nejnižšího a posledního. Raději se snaží vidět a vnímat v druhém dobré vlastnosti a tyto vyzdvihovat. Tím přirozeně dochází k harmonickému vztahu s ostatními. Pokorný oddaný také umí naslouchat, odpouštět, je trpělivý, laskavý a mírný.
Pronášení Svatého Jména v pokorném duchu nám dá vytoužený výsledek a vede ke stále intenzivnějšímu odhalování nektaru, který obsahují. Zde vidíme, jak je pokora nesmírně důležitá a nezbytným předpokladem k zdravému duchovnímu životu.
Neměli bychom však zaměňovat pokoru vnitřní za vnější. Občas můžeme vidět, jak se někdo usilovně snaží o falešnou pokoru navenek, což je smutné a nikam to nevede. Pyšný člověk ztotožňuje vítězství jeho pravdy se svým vlastním vítězstvím a porážku jiného náhledu vidí v pokoření svého protivníka. Pokorný člověk však vidí hranici mezi sebou a pravdou, umí se přít, aniž by druhého urážel, umí ustoupit všude tam, kde jde jen o něho, a ne o pravdu samotnou. Není přestupkem přát si a konat dobro, ale myslet si, že ho konám lépe než ostatní. Pouze skutečná, živá pokora zevnitř si zaslouží respekt a obdiv. Poznáme to podle toho, jak se člověk chová, jedná a mluví. Skutečná pokora je veliká ctnost a jedním ze základních pilířů duchovního života. Naším velkým příkladem jsou naši duchovní učitelé. Od nich bychom se měli naučit, jak se stát pokornými a i způsobilými následovníky Šrí Gaurangy a přijímat Jejich milost. Pokora je vědomí, že jsme závislí, odkázaní na Nejvyššího Pána a na duchovní učitele, jejichž prostřednictvím nám Šrí Krišna dává svou milost. Je to přijetí skutečnosti, že jsme Jeho dlužníky a vše, co od Něho obdržíme, tj. Jeho lásku, přízeň, dary a testy máme přijímat s vděkem. Právě pokora nás uschopňuje k vědomému přijímání všeho, co nám dává. Pokora je rovněž vědomí, že naše možnosti, schopnosti a vědomosti jsou omezené a pouze On je neomezený. Pokorný se zříká nároků, postavení a slávy proto, aby se mohl přiblížit k druhým, pomoci jim, sloužit jim. Potřeba pokory vychází z lásky. "Kdo chce mít úspěch v duchovním životě, ať se stane služebníkem všech." Skutečné odevzdání, které má v očích Nejvyššího Pána cenu, je pokorné odevzdání.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vit Kouba Vit Kouba | E-mail | Web | 2. listopadu 2011 v 9:57 | Reagovat

Cesta od pyšnosti k pokoře, příroda trestá pyšného člověka krizí za to, že on pyšně myslí a koná jako by mu zde vše patřilo a tak díky svojí pyšnosti zde napáchal mnoho škod. Člověk to je jenom přírodní evoluční experiment žádný Bůh nás nestvořil ke svému obrazu, stvořila nás přírodní evoluce a tak jako nás stvořila tak nás i může usmrtit jako nepovedený evoluční experiment. Neustále v přírodě vznikají a zanikají nejrůznější živé systémy, je to veliká experimentální laboratoř, která se snaží o to, aby zde vše správně fungovalo. Proč má příroda s člověkem veliké problémy, v čem je největší chyba v systému člověka? Největší chyba je v lidské pyšnosti, když se nám něco povede, jsme na to pyšní a hnedka se tím chlubíme a říkáme, podívej, povedlo se mi vyrobit atomovou bombu, hodíme jí na veliké město plné lidí a tak rychle vyhrajeme válku. Neustále vymýšlíme jenom nové systémy, které zasahují násilně do systémů a snaží se je změnit nebo vyměnit za jiné systémy. Příroda je pravým svatým chrámem kde bychom měli pokleknout a prosit na kolenou v pláči přírodu za odpuštění protože jí mnoho tisíciletí ubližujeme. Bible, ve které je starý a nový zákon, není svatá kniha, ale je to hříšná kniha plná ubohé lidské pyšnosti, která začíná největší možnou lží, že Bůh je na nebesích a on zde vše stvořil, bohem je nám to co milujeme a potřebujeme, v současnosti jsou to informace, dříve to byla příroda. Je třeba zakázat vše, co je spojené s pyšností jde zejména o; politiku, náboženství, sekty, mafie, kasty, soudy, centralismus, cenzuru, výhody, vlastnictví, peníze, slávu, atd. Vytvoříme moderní elektronické sítě na vše co je zde nějak pyšné a to bude eliminované, slovo "já" zmizí z našeho sobeckého slovníku, už zde nebude v našem životě nikdy srážka s pyšným jedincem, který si o sobě myslí, že je více než ten druhý! Nebude ze již kult osobnosti, ani tituly, místo jmen budeme mít jenom čísla svého telefonu, pokud se nám něco povede, nebudeme se tím už chlubit nikomu, ale budeme to brát jako osud, který jednou dává a jindy nám zase bere.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama