Blog věnovaný všem těm, kdo hledají skutečnou vnitřní harmonii
a znovunavázání láskyplné relace s Nejvyšším Pánem

DEFINICE BHAKTI

Nejvyšší bhakti, Uttama-Bhakti, je definována jako nepřetržitá služba nebo emoce, jež jsou zaměřené na Krišnu, formy Jeho expanzí i vše co s Ním souvisí. Jde o příznivý postoj vůči Krišnovi. Ten by měl být prost všech tužeb, kromě touhy Ho potěšit, a nezablokován neosobní jnanou, materialistickými rituály karmy nebo jinými nepříznivými činy.
(Sri Bhakti Rasamrita Sindhu)


Naděje cesty Bhakti

28. ledna 2011 v 5:24 | Bilvamangala dás |  Články
j

Jedině cesta Bhakti nás dovede do našeho skutečného, sladkého domova, kam patříme. Žádné jiné místo nás neuspokojí. Náš domov se nalézá v duchovním světě. Tam jsme již dávno měli být, ale kvůli naší nevědomosti a připoutanosti k tomuto hmotnému prostředí, se doposud bezmocně zmítáme ve vlnách vášně, bolesti a utrpení. Marníme drahocený čas v pomíjivých radovánkách a činnostech, které nás ještě více svazují a vrhají do všeobjímající náruče Máji. Místo toho, abychom byli ve sféře extatické lásky a službě Nejvyššímu, která je bez konce, jsme ve sféře opakované smrti, které nikdo neunikne. Z hluboké nevědomosti a otrocké připoutanosti raději volíme smrt a agonii než osvobozující nektar božské lásky po které z celého srdce tak bytostně toužíme. Vedeme hříšný, bezbožný a zločinný život, v němž klesáme stále hlouběji na tu nejubožejší možnou úroveň. Jsme zcela bezmocní, znechucení vnějším světem a trpíme. Odevzdali jsme se dobrovolně a plně iluzi, a teď nevíme jak se z ní dostat. Zapomenuli jsme sami na sebe, na naši vnitřní podstatu a kdo opravdu jsme. Odkud pocházíme. Naše arogance a pýcha je bezmezná. Máme dojem, že již všechno víme a nikdo nám nic nemusí říkat. S takovýmto postojem ovšem daleko nedojdeme. Ti z nás, kteří doposud nepochopili nutnost změny ve svém životě, budou i nadále pokračovat stejným způsobem až do dne, kdy pohár jejich utrpení přeteče a oni zatouží po změně.
Naše odevzdání by se mělo nacházet na jiné úrovni, na vyšší úrovni. Proto naší jedinou nadějí a šancí je přijmout útočiště a pomoc od toho, kdo je Pánem této Nejvyšší sféry. Musíme se na Něho obrátit přímo, a oslovit Ho s naprosto otevřeným srdcem i myslí. S upřímným odevzdaním započne okamžitě náš pokrok. Musíme toužit po důvěrném spojení s Ním prosáklém božskou láskou. Proces úplného odevzdání začíná s tímto postojem a postupně se zvyšuje. Kdo je zcela pohroužen v odevzdání se Nejvyššímu Pánovi, zapomíná na všechny hmotné věci tohoto světa. Jeho odevzdanost vrcholí v prema-sévě, láskyplné a neustálé oddané službě Pánovi svého srdce. Milostí Nejvyššího zrealizuje opět svoji přirozenou pozici a podrobuje se radostně a bezpodmínečně Jeho sladké vůli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama