Blog věnovaný všem těm, kdo hledají skutečnou vnitřní harmonii
a znovunavázání láskyplné relace s Nejvyšším Pánem

DEFINICE BHAKTI

Nejvyšší bhakti, Uttama-Bhakti, je definována jako nepřetržitá služba nebo emoce, jež jsou zaměřené na Krišnu, formy Jeho expanzí i vše co s Ním souvisí. Jde o příznivý postoj vůči Krišnovi. Ten by měl být prost všech tužeb, kromě touhy Ho potěšit, a nezablokován neosobní jnanou, materialistickými rituály karmy nebo jinými nepříznivými činy.
(Sri Bhakti Rasamrita Sindhu)


Oddanost a odevzdání

9. dubna 2011 v 10:31 | B |  Články


Jak velice sladké a příznivé jsou vlastnosti toho oddaného, který ze své přirozenosti oplývá soucitem, milosrdenstvím, shovívavostí, milostí, laskavostí a který dokáže odpouštět, slitovat se, požehnat a pomáhat těm duším, které se ještě stále nacházejí v nevědomosti, temnotě a ve spárech stále se opakující smrti. V takovém oddaném se odráží milost Nejvyššího Pána, který je nekonečným zdrojem všech příznivých vlastností. Styk s takovým čistým oddaným je přínosem pro každého upřímného zájemce o skutečný duchovní život bez přetvářky. Jenom naše opravdová touha po úplném odevzdání se Bohu, Pánovi našeho srdce, nás dokáže díky Jeho milosti dovést k Jeho zástupci - Šrí Guruovi. Vše se děje z vůle Pána. Dokážeme-li se této Jeho vůli zcela podřídit, pak se stáváme jejím nástrojem. Ty tam jsou pak časy, kdy jsme se zmítali ve víru vášní, trpěli iluzí falešného já, kdy jsme byli sobečtí, nelítostní a závist, pýcha, pokrytectví, bezohlednost i lhostejnost nás doprovázeli na každém kroku. Naše zoufalé pokusy o změnu se neustále setkávali s nezdarem. V hloubi našeho srdce jsme v bolesti naříkali, hledali a prosili o pomoc. Naše beznaděj i zklamání se zdály nekonečné. Toužili jsme po lásce, kráse, dobru a náklonnosti. A nikdo nám nebyl schopen pomoci anebo nám dát alespoň jedinou z nich. Mysl byla neklidná, a trápila nás spoustou otázek, na něž nenacházela odpovědi. Vše se zdálo tak nesmyslné. Nikdo nám nerozuměl. Totální zoufalství, sklíčenost, melancholie i deprese se postarali o to, že jsme klesali i na mysli. Jak se toho všeho zbavit? To přece nemůže být smyslem života se takhle trápit. Že by osud? Takže celkem vzato jsme byli na dně.
To, že všechno má svůj smysl, i když se to zdá nesmysl, je ověřenou pravdou. Dokonce i to naše vele-utrpení má nějaký smysl. V momentě kdy trpíme si to neuvědomujeme, ale s odstupem času, i ta největší bolest pomine, protože život jde dál. Nemá smysl popisovat, že člověk je tvor přizpůsobivý a proto tedy hledá na každou situaci řešení. A to je jeho velká naděje. V první řadě by si měl někde sednout, a začít přemýšlet a rozjímat o tom, co ho doposud v životě potkalo. Byla to všechno jenom náhoda? Proč mne tento hmotný svět tak zklamal? Snažil jsem se co jsem mohl abych v něm byl šťastný, ale nikam to nevedlo, pouze k tomu, že jsem teď nešťastný. Slyšel jsem však, že existuje duchovní poznání a vědění. Není tedy nyní čas na to, abych se o tom více dozvěděl? Otázky ohledně vlastní existence jsou také velmi zásadní. Hledání důvodů a odpovědí na to, proč a jak se věci dějí, je velice slibným začátkem, a na každý pád je dobré, že je tu snaha o řešení dané situace. Čím je utrpení větší, tím je hledání řešení intenzivnější. Důležitým faktorem je otevřenost a chtění řešit situaci novým způsobem, jinou cestou. V té chvíli, ať už tomu člověk věří nebo ne, naleznul správný klíč ke změně a úspěchu, která mu dříve nebo později přinese úlevu. Pokud někdo hledá pomoc, tak by se měl obrátit tam, kde ji může obdržet. Existuje pasívní i aktivní možnost jak toho dosáhnout. Knihy jsou pasívní formou pomoci, kde můžeme nalézt potřebné informace týkající se našeho specifického zájmu. V našem případě se tedy jedná o duchovní literaturu. Může se však stát, že informace, které vyčteme z knih nám někdy mohou být nejasné. S knihou nemůžeme diskutovat o jejím obsahu máme-li nějaké otázky, a tak nastává nebezpečí spekulování díky naší vlastní nezralosti. To je to, čím je míněna pasívní pomoc. Na druhou stranu světec, který sám zrealizoval Písma i jejich význam, je dokáže skutečně vysvětlit, a pod jeho vedením budeme schopni Písmům porozumět. Je nazýván žijící šástra, neboli duchovní mistr (Guru), a je aktivní formou pomoci na naší duchovní cestě. Pravý duchovní učitel je velice milostivý, a je zárukou, že dovede své upřímné a oddané žáky zpět domů do duchovního světa, kam všichni patříme.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama