Blog věnovaný všem těm, kdo hledají skutečnou vnitřní harmonii
a znovunavázání láskyplné relace s Nejvyšším Pánem

DEFINICE BHAKTI

Nejvyšší bhakti, Uttama-Bhakti, je definována jako nepřetržitá služba nebo emoce, jež jsou zaměřené na Krišnu, formy Jeho expanzí i vše co s Ním souvisí. Jde o příznivý postoj vůči Krišnovi. Ten by měl být prost všech tužeb, kromě touhy Ho potěšit, a nezablokován neosobní jnanou, materialistickými rituály karmy nebo jinými nepříznivými činy.
(Sri Bhakti Rasamrita Sindhu)


Naše připoutanost

28. října 2012 v 13:20 | Bilvamangala dás |  Články
Spoutanost hmotou

Pokud naše připoutanost není tou pravou, drží nás v zajetí toho, na co je zaměřena, tj. světskou realitu spolu se všemi jejími projevy a formami. Je to právě tato falešná připoutanost od které bychom se měli odpoutat. Jsme duchovní bytosti zajaté v hmotě a pokud nezačneme jako duchovní bytosti myslet, jednat a žít, pak se z tohoto hmotného zajetí nikdy nevyprostíme. Omámeni svým falešným egem se marně snažíme o duchovní pokrok a postrádáme to hlavní, čistou lásku k Nejvyššímu pramenu našeho bytí. Často ztroskotáme a končíme v sítích suchého, teoretického akademického vědění, vědomostí a lpění na formě. Naše mysl se v tom případě stává naším nepřítelem. Tam, kde by měla transcendovat hmotu a být prostě vystřídána prožitkem srdce, dominuje a zavádí nás všude, jenom ne tam, kde vlastně chceme coby duše bytostně být. Mysl a její vliv jsou tak silné, že si ve své iluzi myslíme, že jsme na správné cestě. Nespokojenost, zklamání a touha po našem skutečném vnitřním naplnění je jen známkou toho, že jsme mimo. Skutečná připoutanost by měla být zaměřena pouze na jediný a Nejvyšší cíl a realitu, aby se postupně transformovala na úroveň bezmezné a bezpodmínečné oddanosti. Toho lze úspěšně dosáhnout realizacemi získanými v každodenní sádhaně, duchovní praxi a neochvějnou vírou v duchovního mistra, Vaišnavy a Šrí Krišnu. Jestliže děláme rozdíl mezi bonafide Guruem, skutečným Vaišnavou a Krišnou, tj. jednomu vzdáváme úctu a druhému ne, pak jsme nepochopili základní podstatu jejich postavení. Tím si sami hážeme klacky pod nohy a brzdíme svůj duchovní růst. Velkodušná milost je nám hojně poskytována ale my ji nejsme schopni dostatečně rozpoznat. Vše již bylo řečeno, vše již bylo mnohokráte vysvětleno a přesto máme potíže pochopit i ty nejzákladnější pravdy. Proto buďto stojíme na místě anebo v našem duchovním snažení postupujeme jen velmi pomalu. Změna musí nastat uvnitř nás, jinak se nic nezmění a hrozba, že budeme pokrytci je veliká. To si určitě žádný seriózní aspirant oddanosti nepřeje. Naše hmotou zakalené vnímání musí být napřed důkladně očištěno abychom byli konečně schopni rozpoznat co je duchovní a co je hmotné.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama