Blog věnovaný všem těm, kdo hledají skutečnou vnitřní harmonii
a znovunavázání láskyplné relace s Nejvyšším Pánem

DEFINICE BHAKTI

Nejvyšší bhakti, Uttama-Bhakti, je definována jako nepřetržitá služba nebo emoce, jež jsou zaměřené na Krišnu, formy Jeho expanzí i vše co s Ním souvisí. Jde o příznivý postoj vůči Krišnovi. Ten by měl být prost všech tužeb, kromě touhy Ho potěšit, a nezablokován neosobní jnanou, materialistickými rituály karmy nebo jinými nepříznivými činy.
(Sri Bhakti Rasamrita Sindhu)


Odříkání v Bhakti

20. prosince 2016 v 10:10 | SDB |  Články
Bhakti je nezávislá cesta sama o sobě. Není závislá na ničem jiném, ​​jako je například karma, jñāna, jóga, apod. To je třeba velmi jasně pochopit. Dokud nám tento koncept není jasný, budeme i nadále zmateni. V současné době je to, co většinou vidíte lidi praktikovat směsí, ať už cesty bhakti, džňány nebo jógy, a to se stává příčinou zmatku o tom, kdo vlastně co dělá.

Dalším důležitým bodem kterému bychom měli rozumět a chápat ho je, že ačkoliv bhakti je velmi jednoduchá a přímočará, je velmi obtížné ji pochopit, a to ze dvou důvodů. Prvním a nejdůležitějším důvodem je, že nemáme absolutně žádnou zkušenost s bhakti. Druhým důvodem je, že veškeré naše zkušenosti nejsou příliš užitečné k pochopení bhakti, spíše nám v tomto pochopení brání. Z těchto dvou důvodů se nám šástry snaží s velkým úsilím vysvětlit jasný koncept bhakti, abychom ji pochopili. Šástry jsou plné příběhů o různých typech spiritualistů, a pro obyčejného člověka proto není snadné určit, co je ideál čisté bhakti.

Jiný bod, který je si potřeba uvědomit je, že i když odříkání není součástí bhakti, je nápomocné a užitečné při vstupu na cestu bhakti. Lidé v hmotném světě mají přirozená pouta a vazby. Tato pouta zastírají naši vizi. Se zastřeným viděním nejsme schopni vidět realitu. Odříkání nám tedy pomáhá mít jasno o skutečnosti a začít s praktikováním bhakti. Z tohoto důvodu najdeme v šástrách různé příběhy o odříkání.

Faktem nicméně zůstává, že odříkání je přirozeným výsledkem bhakti.

Takže odříkání, které vidíte v životě Gosvāmīch je přirozeným výsledkem jejich intenzivní oddanosti Krišnovi, a ne něco, co praktikovali vědomě a nezávisle. Je také třeba poznamenat, že pro obyčejné lidi život v odříkání vyvolává respekt a úctu. Takže někdy velcí oddaní, mohou také praktikovat odříkání, aby lidé věnovali pozornost jejich učení. Je známo, že Šrí Čaitanja Maháprabhu přijal sannyás právě z tohoto důvodu, i když pro něj osobně nebyl žádný důvod, aby tak učinil. Protože měl v úmyslu založit školu čisté oddanosti, chtěl, aby jeho následovníci, jako Raghunáth das Gósvámí, byli na vysokém stupni odříkání. Jinak by je obyčejní lidé nebrali vážně a mysleli by si, že jsou jen obyčejní sentimentalisté. Opět platí, že důvodem je to, že běžný člověk nechápe, co bhakti je, ale když vidí odevzdání a odříkání sádhua, velmi to na něho zapůsobí. To je také důvod, proč gopie nebyly před příchodem Maháprabhua považovány za velké oddané, protože necvičily ani nedělaly žádné odříkání a jejich bhakti nebyla vidět. Přesto jsou gópie největší oddané, protože je to velmi jasně uvedeno v Šrímad Bhágavatamu, zvláště ve slovech Uddhavy, SB 10.47.58-63.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama